Meggie

Přivezena: 27.3. 2013

Odvezena: 29.3. 2013

Přišel k nám velice sympatický starší pár s krásnou britskou modrou kočičkou. Tento pár jsou rodiče mladé majitelky Petry. Rodiče Petry mě obeznámili s tím, že Meggie nemají od kotěte. Dostali ji od nějaké paní, která se o Meggie již nemohla starat. Prý bylo těžké se k ní vůbec dostat. To jsme si pak vyzkoušeli na vlastní kůži. Meggie syčela a tasila drápky nejen po kocourovi. A taky mi řekli, že si ani nemyslí, že by to mohlo vyjít. Svým způsobem to byla výzva, i přes to, že jsem věděla, že tohle Micky zvládne. 

Ve vlaku jsem byla oznámena, že Meggie je už u nás. Trochu mě to překvapilo, protože jsem říkala, že nejlépe v šest hodin téhož dne, nebo až další den odpoledne. Takže jsem prostě trvalo na tom, aby majitelé Meggie zůstali na místě, dokud nepřijedu. Smlouvu jsem mohla podepsat jedině já, nebo má matka a jelikož ta jela od Těšína se mnou, nebyla jsme přítomna ani jedna. Babička mezitím udělala čaj a kafe. Dorazila jsem na místo. Podívala jsem se na Meggie, která vypadala naprosto zdravá a odpovídající mým požadavkům. A byla jsem seznámena s tím, že už jednou se pokoušeli o nakrytí, ale Meggie utekla se syčením a vrčením, takže z toho nakonec nic nebylo. Počítala jsem s tím, že to nebude úplně jednoduché. Přinesla jsem Mickyho, který sklidil pochvaly. Dozvěděla jsem se také, že Meggie je věrná jednomu jedinému a to Petře. Ostatním toho moc u sebe nedovolí.

Jakmile majitelé odjeli, pomalu jsem otevřela přepravku s které se doslova vybojovala. Jen tak tak, abych nedostala drápky. Mezitím utekla za stůl, pak přeběhla za televizi. Následně objevila úkryt za pohovkou. Na Mickyho jen syčela a vrčela, ostatně to na nás všechny. Micky však skočil na pohovku a sledoval ji. Poprvé po něm vystartovala drápky, Micky si to nenechal líbit a oplatil jí to. Podruhé byla stejná reakce a taky stejná odpověď Mickyho. Micky si pak provokativně lehnul a čekal. Po chvíli se zvedl a poodešel. Pak se vrátil a tentokrát drápky nepřistály. Až počtvrté vystartovala drápky. Po páté už zase ne. Micky odešel na chvíli a Meggie konečně vylezla. Rozhlédla se kolem sebe a bádala dle libosti. Pak se zase vrátila za pohovku.

Na moment jsem odešla a jakmile jsem se vrátila, byli u sebe a očuchávali se. Teď kolem sebe krouží bez sebevětších problémů. Uvidíme jak to půjde dál.  

...

V noci jsem slyšela hluk a tak jsem zvedla hlavu, abych se podívala, co se děje. Micky právě skočil na Meggie, která si lehla na záda, čímž Mickymu znemožnile, aby ji nakryl. Micky se jí zakousl za kůži na krku, zlehka ji nadzvedl a potom dostal do polohy, kterou potřeboval. Dál nevím, co se v té tmě dělo, ale slyšela jsem celou dobu řev a následný útěk Mickyho. S určitostí nemůžu říct, že k nakrytí došlo.
Ráno byla Meggie celou dobu zalezlá za pohovkou a nechtěla jít ven. Micky ji pozoroval z pohovky a držel se v její blízkosti. Mamka popadla Meggie a vytáhla ji. Zatarasila jsem cestu za pohovku, což Meggie mírně popudilo. Bylo to její bezpečné místo, jenže pokud by se v něm pořád zdržovala, nemuselo by dojít k nakrytí, takže jsme jednali. Po chvíli se Micky odhodlal a podařilo se mu nakrýt Meggie. A pak se akce opakovala ještě dvakrát, tedy aspoň pokud vím já. Donesla se mi minimálně jedna zpráva o tom, že k nakrytí došlo ještě během mé nepřítomnosti. K večeru mi dělalo starosti, že sice snědli kapsičky Whiskas, ale vůbec nepili. Takže jsem je pozorovala. Meggie se kolem deváté hodiny šla nažrat a napila se. 

...

V noci mě probudili asi třikrát s hrozným řevem. S jistotou jsem věděla, že se znovu nakrývalo. Zhruba třikrát. Ráno pak ještě dvakrát. Mezitím jsem si všimla, že po Mickym Meggie už nejde tak hrozivě drápky, ale sem tam si i ťukli nosy, načež se Meggie stáhla do bezpečí za televizí. Oba se najedli kapsiček a pak jsem už jen čekala na rodinu Meggie. Když přišli, Meggie byla stále zalezlá za televizí. Odsunuli jsme gauč a dostali ji ven. S určitostí mohu říct, že k nakrytí došlo. Doufáme ve zdravá koťátka, protože si myslíme, že tyhle budou vypadat perfektně. :)